Malinkatý místo, obdelník uprostřed ničeho, co se pomalu houpe.Kouzelník, který umí uklidnit hladinu, rozsvítit světla, vytvořit štít a držet tu linii ticha, i když přerušovanou. Pyroman, od kterého létají jiskry, když zakládá oheň. Lhář, protože je to možná jenom sen. Rétorik, jehož slova znamenají hodně. Ochránce, protože se mi s ní nemůže nic stát. Štvaná zvěř, která se snaží uniknout minulosti, která jej pronásleduje.Muzikant, jenž rozehraje orchestry i tam, kde je ticho. Vdechl tomu obdelníku život. Vysává mi vzrušení z očí. Lehce mě ochutnává, ale jen na chvíli. Buší mi srdce a dýchám. Dealer, od kterého bych kupovala jeho drogu neustále. Znova mě ochutnává, ale jak jen chutná on? Ani zakázané ovoce nechutná líp. Není žádná dobrota, po které hoříte, rozplýváte se, jíte dál a pořád hrozně chcete. Pořád a pořád...je to vražedné, za tuhle chuť bych zabíjela. Hasič, který nemilosrdně hasí pyromanův oheň. Tyran, kterého baví způsobovat bolest. Ještě chvilku ve tmě a pak světlo, které přetne všechno. A najednou je tu realita, nikde sny, nikde oheň, nikde jiskry. Obdelník mizí, světla zhasla.
To je hezký. Hrozně komplikovaný a vůbec si (jako obvykle u tvých dílek) nejsem jistej, jestli to chápu a jestli to vůbec k pochopení je, ale má to kouzlo a dává to ten prostor fantasii toho,kdo se to snaží marně pochopit a vznikaj mu z toho v hlavě zajímavý obrázky a pocity nebo tam prostě každej vidí,co vidět chce.je tam na to prostor.je to prostě zajímavý:-)